Fa ACORD Zdeněk Petráš


Máte rádi svoje květiny ?

03.07.2010 22:33

 

Pokojovým rostlinám se prý daří u toho, kdo je má rád. Nějakým šestým zeleným smyslem to poznají a nejde jen o to, jestli je dostatečně zaléváte. Je to podobné jako s domácími mazlíčky, ostatně i květiny dokážou být vděčné. Nevrtí sice ocasem nebo vám neolíznou ruku, ale některé z nich fungují jako detoxikační jednotka a dokážou z vašeho okolí odstranit jedovaté látky. Přišli na to vědci z NASA. Některé květiny mohou zbavovat prostředí toxických látek. Ty na nás útočí ze všech stran doma i v kanceláři. Není to jen kouř z odpolední cigaretky, ale i čisticí prostředky nebo stavební materiály. Navíc tu vzniká jeden z paradoxů moderní doby: abychom zabránili únikům tepla a "šetřili přírodu", zavíráme okna a vzduchem rozváděným po budovách kolují různé škodlivé látky. Ušetříme tak sice energii, ale snižujeme si kvalitu životního prostředí. Syndrom nemocných budov, jak vědci z NASA tento fenomén nazvali, zhoršují koberce a další textilie, které benzen, formaldehyd nebo trichloretylen nasají a pak postupně uvolňují do ovzduší. Podle Billa Wolvertona, který se výzkumem "nemocných budov" zabývá přes 30 let, existují druhy rostlin, jež dokážou zmiňované toxické látky z ovzduší vstřebat. Rostliny převážně tropického a subtropického původu odstraňují škodliviny zejména pomocí kořenů a kořenových bakterií. Je to například břečťan, který dobře pohlcuje benzen a formaldehyd, dále různé odrůdy dracén (marginata, warneckii, massangeana) nebo nenáročný fíkus malolistý. V přírodě dorůstá až do 30 metrů, květináč v bytě ho však nepustí do dvou metrů výšky. Nemá rád příliš vody, přelité rostlině žloutnou a opadávají listy. Účinným "čističem" ovzduší je i lopatkovec, který si poradí se všemi třemi jedy, nejlépe však s benzenem. Výzkum prokázal, že za 24 hodin odstranil z uzavřené místnosti 80 % této škodliviny. Lopatkovec je také krásná, věčně zelená rostlina. Květy tvoří bílý list chránící smetanovou palici, který rostlině dodává spanilý vzhled. Přes zimu se lopatkovci daří spíš v chladnějších místnostech, ale vyžaduje omezit zálivku. Nepodceňujte tchynin jazyk Na oknech školních parapetů často schytala palbu mokrou houbou. Nenáročná květina si vysloužila pověst nudné rostliny, tuhé a ostré listy jsou zase nejspíš důvodem, proč se jí i v anglo-americkém světě lidově říká tchynin jazyk. Málokdo ji viděl kvést, bělavé květy připomínající klasy však krásně voní. V podstatě jediným úkolem při pěstování této nezničitelné rostliny je nepřelít ji. V zimě by měla mít dostatek světla. Své si často vytrpí i další účinný pohlcovač škodlivin - zelenec chocholatý neboli Chlorophytum comosum. V angličtině se této rostlině, jejíž úzké listy se světlým proužkem se rozbíhají do všech stran, říká zelený pavouk. Špatné zacházení snáší hrdinsky, ale pokud jí v zimě dopřejete dostatek světla, spíše méně zálivky a časté (obden) hnojení tekutým hnojivem, možná vás odmění bílými kvítky s kaskádou malých rostlinek. Aby květiny jako "pračky vzduchu" fungovaly, je však potřeba mít v pokoji zhruba o třiceti metrech čtverečních alespoň dvě rostliny. Zvlášť pokud žijete s kuřákem, neměly by "zelené filtry" chybět v obývacím pokoji, své místo mají i v ložnici. Počítejte však s tím, že ekologická účinnost rostlin se mění podle intenzity světla. Za dobrých světelných podmínek se nejlépe osvědčil fíkus, v polostínu horská palma (Chamaedorea seirizii) a při nedostatku světla lopatkovec.

—————

Zpět